|
|
Aplikace pro správu překladů pro redakční systémy
Štefaník, Pavel ; Omran, Yara (oponent) ; Krajsa, Ondřej (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vytvořením aplikace pro správu překladů pro redakční systémy. Aplikace bude pomáhat vedoucímu překladateli distribuovat požadavky na překlad překladatelům a následně korektorům. Vedoucí překladatelé mohou přímo v aplikaci importovat články z redakčního systému WordPress a po překladu ho exportovat. Redaktoři mohou v přímo v aplikaci články psát. Za schvalování účtů a jim přidělených práv budou zodpovědní uživatelé s účtem administrátora.
|
|
|
Slovní vycpávky v mluvených projevech na české mediální scéně na příkladech redaktorů ČT a ČRo
Švejkovský, Jakub ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Mluvený projev představuje nesmírně komplexní oblast lidské komunikace. Řečníci, jejichž mluva je plynulá bez přeřeknutí, pauz a jakýchkoliv dalších nedostatků, byli a stále jsou ze všech mluvčích obdivováni nejvíce. Většina lidí si k souvislému ústnímu projevu dopomáhá jevy zvanými slovní vycpávky a hezitační zvuky. Oba prostředky, které vyplňují řeč, aby byla souvislejší, jsou ovšem považovány za výrazné jazykové nedostatky. Přesto k ústnímu projevu nás všech neodmyslitelně patří. Autor textu bakalářskou práci využil k tomu, aby dokázal, že slovními vycpávkami a hezitačními zvuky nevyplňují svou řeč pouze obyčejní lidé, nicméně i ti, které řeč živí. Jelikož ani ústní projev profesionálních mluvčích není za každé okolnosti zcela souvislý, jsou i ti nejlepší řečníci občas nuceni využít k plynulejší řeči paradoxně jazykové nedostatky. Autor si pro potvrzení této teorie vybral prostředí mediální scény, kde zanalyzoval projevy redaktorů České televize a Českého rozhlasu.
|
|
|
Struktura odborového tisku v letech 1948-1956
Seemanová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Struktura odborového tisku v letech 1948-1956 se zaměřuje na období od 25. února 1948 - 26. února 1956. Pro objasnění celkového dobového kontextu popisuje první část práce historické reálie s důrazem na politiku. V souvislosti s tímto je zmíněno dění uvnitř Revolučního odborového hnutí (ROH), které se vyvíjelo zcela v souladu s politickým kurzem. Pro úplné dokreslení je taktéž popsána situace v českém tisku, která se odrážela v tisku odborového hnutí. Druhá a třetí část práce se nejprve zaměřuje na celkové fungování odborového tiskového aparátu. To zahrnuje popis organizace řízení tisku, fungování jeho distribuce, propagace a nastíněn je krátce systém jeho archivování. Práce se blíže zabývá fungováním redakcí i samotnými redaktory. Především jsou vyzdviženy osudy dvou redaktorů Františka Dvořáka a Jiřího Síly - osobností, které ve své době udávaly odborovému tisku směr. Podrobněji je taktéž představena problematika dělnických dopisovatelů. Detailněji se zde píše i o dobovém fungování vydavatelství Práce. Čtvrtá část se již zabývá samotnou strukturou tisku odborového hnutí. Tisk je zde rozdělen podle základních charakteristik noviny a časopisy vydávané ÚRO, svazový a sektorový tisk a závodní časopisy. Podrobnější rozbory důležitých titulů je možné nalézt v jednotlivých podkapitolách....
|
|
|
Motivy autoregulace českých novinářů při rutinním profesním rozhodování
Malá, Kateřina ; Trampota, Tomáš (vedoucí práce) ; Jirák, Jan (oponent)
Diplomová práce "Motivy autoregulace českých novinářů p ři rutinním profesním rozhodování" pojednává o regulátorech, které se projevují při každodenní profesní činnosti novinářů v současnosti, to jest v době, kdy tato práce vznikala. Motivy a vlivy jednotlivých regulátorů jsou zkoumány na vzorku tří celostátních redakcí - Mladé fronty Dnes, Práva a Lidových novin. Výzkum byl proveden v rozsahu šestnácti novinářů v období od 26. března 2008 do 5. května 2008. Práce se zaměřuje na etické kodexy jednotlivých redakcí a zkoumá jejich vliv na profesní chování jednotlivých redaktorů. Dále diplomová práce pojednává o osobních profesních hranicích redaktorů, které působí jako osobní autoregulátory. V rámci provedeného výzkumu se zjišťuje, co je pro redaktory profesně ospravedlnitelné a co naopak považují v rámci své profese za nepřípustné. Tato diplomová práce odpovídá na otázku, jaké vlivy na redaktory působí a jakým způsobem na tyto tlaky reagují. V závěru práce se pojednává o tom, zda redaktoři považují autoregulativní prvky za důležité či nikoliv. Diplomová práce zjištěné informace srovnává mezi sledovanými redakcemi, a také v rámci redakční hierarchie.
|
|
|
Korektury a jejich úloha v dnešních médiích na příkladu časopisu Respekt
Platil, Daniel ; Slanec, Jaroslav (vedoucí práce) ; Halada, Jan (oponent)
Bakalářská práce s názvem "Korektury a jejich úloha v dnešních médiích na příkladu časopisu Respekt" se skládá ze dvou částí. První, teoretický, oddíl se věnuje zejména vymezení jednotlivých pojmů, samotné korektorské práci či zvyklostem a pravidlům při zásazích do textů. Snaží se také zasadit do historických souvislostí proměnu činnosti do podoby, kterou známe dnes, což souvisí zejména s rychlým technickým rozvojem v polygrafickém průmyslu. Druhá, tedy praktická, část následně pomocí dotazníkového šetření ověřovala čtenářskou spokojenost s jazykovou úrovní publicistického časopisu Respekt. V návaznosti na výsledky šetření, které poukazovaly na zhoršující se kvalitu, byla provedena korektura deseti vybraných čísel z let 1997, 2007 a 2017, zda skutečně dochází na poli korektur ke změnám. Odhalené nedostatky se práce pokouší zasadit do kontextu doby i redakční práce analyzovaného média. Při této příležitosti byla oslovena i jazyková redaktorka Respektu Petra Švehlová - ta se pokusila získané údaje interpretovat a zhodnotit. Provedené korektury sice odhalily jistá pochybení, nepotvrdily však samotnou vstupní hypotézu podpořenou výše zmíněným výzkumem. Naopak jasně dokazují znatelné zlepšení.
|
|
|
Sportovní interview a jeho specifika - se zaměřením na praxi v českých audiovizuálních médiích
Lichnovský, Tomáš ; Záruba, Robert (vedoucí práce) ; Macková, Veronika (oponent)
Interview je jednou ze základních metod novináře, což platí i pro oblast žurnalistiky sportovní. Prostřednictvím rozhovorů se sportovci získává redaktor informace, které následně sdílí se čtenáři, posluchači nebo diváky. Standardním žánrem inter- view se pak pořízený materiál stává tehdy, pokud se jej autor rozhodne zveřejnit v původní dialogické formě. Jak by měl v tomto ohledu vypadat ideální sportovní rozhovor? Jaké schopnosti by měl mít dobrý sportovní novinář? A jak se sportovce zeptat, aby neodpověděl "tak určitě"? Jakýkoliv výklad k tomuto tématu dosud v české akademické sféře neexistoval. Diplomová práce Sportovní interview a jeho specifika se na předešlé otázky snaží jako první nalézt fundované odpovědi. Prostřednictvím čtyř výkladových kapitol uvádí čtenáře do problematiky mediál- ních dialogů s osobami ze sportovního prostředí, přičemž důraz klade na oblast čes- kých audiovizuálních médií, kde sportovní interview nabývá nejvíce podob. Kromě rešerše příbuzné literatury a autorovy praxe sportovního redaktora je práce zalo- žena na rozhovorech s předními českými sportovními žurnalisty. Jejich postřehy a rady jsou nezbytnou součástí sepsané teorie. A co si myslí o sportovních redakto- rech a komunikaci s nimi samotní respondenti? Součástí textu jsou rovněž glosy čtyř českých sportovců...
|
|
|
Školní média v životě školy
TROLLEROVÁ, Tereza
Diplomová práce se zabývá školními médii realizovanými studenty a pedagogy na školách. V úvodu práce jsou stručně definovány základní pojmy a hlavní druhy školních médií. Krátce jsou popsána specifika jednotlivých školních médií a jejich obsahová náplň. Další kapitoly jsou věnovány přehledu vývoje a historii školních médií v průběhu let u nás. V teoretické části práce jsou zmíněna i nejčastější témata, kterým se školní média věnují a motivační faktory, které jejich vznik ovlivňují. Část práce rozebírá vybrané školní dokumenty a zejména Rámcový vzdělávací program z hlediska možností využití školních médií v rámci výuky mediální výchovy na školách základního a gymnaziálního typu. Druhá polovina práce je věnována konkrétní případové studii, ve které jsou prezentovány výsledky z provedeného výzkumu. V samotném výzkumu je hlouběji analyzován jeden konkrétní druh školního média, a to školní televize na Gymnáziu Příbram. Cílem provedeného výzkumu je zjistit, jakým způsobem probíhá příprava, plánování a realizace školního zpravodajství. Snahou práce je také popsat, kdo se stává školním zpravodajem a z jakých důvodů, jaké je technické vybavení školy a jaký ohlas má školní televize u svých diváků.
|
|
|
Regionální zpravodajství ČT v letech 1992 - 2012 pohledem pracovníků televize
Krátká, Veronika ; Franc, Martin (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Hlavním cílem této práce je popsat historii a vývoj regionálního zpravodajství České televize v letech 1992 až 2012 s využitím výpovědí přímých pracovníků ČT podílejících se na tomto zpravodajství nad rámec dostupných zdrojů a tím rozšířit množství informací k této problematice. K dosažení těchto informací bylo použito metody orální historie a následné ověření takto získaných informací z odborné literatury, diplomových prací, ročenek, výročních zpráv a jiných pramenů v této práci specifikovaných. Výsledkem této práce je rozšíření a doplnění nových skutečností a informací k historii regionálního zpravodajství České televize zejména interního charakteru dosud nedostupné z dostupných odborných publikací nebo veřejných zpráv a dat ČT. Jde zejména o informace charakteru mezilidských vztahů v regionálním zpravodajství, snahou o vnější ovlivňování chodu a tematického zaměření redakcí a konkrétního technického a strukturálního vývoje jednotlivých krajských redakcí. Klíčová slova Česká televize, ČT, ČST, narátor, redaktor, regionální zpravodajství, regiony, kraje, Večerník, Události, Události v regionech.
|
|
|
Slovní vycpávky v mluvených projevech na české mediální scéně na příkladech redaktorů ČT a ČRo
Švejkovský, Jakub ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Němcová Tejkalová, Alice (oponent)
Mluvený projev představuje nesmírně komplexní oblast lidské komunikace. Řečníci, jejichž mluva je plynulá bez přeřeknutí, pauz a jakýchkoliv dalších nedostatků, byli a stále jsou ze všech mluvčích obdivováni nejvíce. Většina lidí si k souvislému ústnímu projevu dopomáhá jevy zvanými slovní vycpávky a hezitační zvuky. Oba prostředky, které vyplňují řeč, aby byla souvislejší, jsou ovšem považovány za výrazné jazykové nedostatky. Přesto k ústnímu projevu nás všech neodmyslitelně patří. Autor textu bakalářskou práci využil k tomu, aby dokázal, že slovními vycpávkami a hezitačními zvuky nevyplňují svou řeč pouze obyčejní lidé, nicméně i ti, které řeč živí. Jelikož ani ústní projev profesionálních mluvčích není za každé okolnosti zcela souvislý, jsou i ti nejlepší řečníci občas nuceni využít k plynulejší řeči paradoxně jazykové nedostatky. Autor si pro potvrzení této teorie vybral prostředí mediální scény, kde zanalyzoval projevy redaktorů České televize a Českého rozhlasu.
|
|
|
Struktura odborového tisku v letech 1948-1956
Seemanová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Struktura odborového tisku v letech 1948-1956 se zaměřuje na období od 25. února 1948 - 26. února 1956. Pro objasnění celkového dobového kontextu popisuje první část práce historické reálie s důrazem na politiku. V souvislosti s tímto je zmíněno dění uvnitř Revolučního odborového hnutí (ROH), které se vyvíjelo zcela v souladu s politickým kurzem. Pro úplné dokreslení je taktéž popsána situace v českém tisku, která se odrážela v tisku odborového hnutí. Druhá a třetí část práce se nejprve zaměřuje na celkové fungování odborového tiskového aparátu. To zahrnuje popis organizace řízení tisku, fungování jeho distribuce, propagace a nastíněn je krátce systém jeho archivování. Práce se blíže zabývá fungováním redakcí i samotnými redaktory. Především jsou vyzdviženy osudy dvou redaktorů Františka Dvořáka a Jiřího Síly - osobností, které ve své době udávaly odborovému tisku směr. Podrobněji je taktéž představena problematika dělnických dopisovatelů. Detailněji se zde píše i o dobovém fungování vydavatelství Práce. Čtvrtá část se již zabývá samotnou strukturou tisku odborového hnutí. Tisk je zde rozdělen podle základních charakteristik noviny a časopisy vydávané ÚRO, svazový a sektorový tisk a závodní časopisy. Podrobnější rozbory důležitých titulů je možné nalézt v jednotlivých podkapitolách....
|
host ::
RSS.